Charakteristika: Eduard Čech (1893–1960) je nejvýznamnějším českým matematikem první poloviny 20. století. Ve své době byl jedním z předních světových odborníků v topologii a diferenciální geometrii a rozhodujícím způsobem přispěl k rozvoji obou oblastí.
Studoval na Univerzitě Karlově v Praze, kde se roku 1922 habilitoval. V roce 1923 byl jmenován mimořádným profesorem Masarykovy Univerzity v Brně. Založil zde proslulý topologický seminář a v roce 1928 se stal řádným profesorem. Po 2. světové válce se stal v roce 1946 profesorem Univerzity Karlovy. V letech 1947–1950 vedl Badatelský ústav matematický, ze kterého se později stal Matematický ústav Československé akademie věd. Jeho úspěšnou kariéru vědce zbrzdily obě světové války, kdy se nemohl matematice věnovat tolik, jak by chtěl, i poválečné politické uspořádání Evropy: pozvání do Cambridge a do Princetonu nemohl využít.
Spolupracoval úzce s Quido Fubinim, se kterým napsal tři ceněné knihy. Později napsal ještě další monografie a také založil časopis Commentationes Mathematicae Universitatis Carolinae. V době 2. světové války psal středoškolské učebnice a pokračoval v tom i po válce. Od roku 1954 až do své smrti působil na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde přednášel i základní kurzy.
Čechovo jméno nesou některé důležité pojmy, např. Čechova-Stoneova kompaktifikace, Čechova-Brouwerova velká induktivní dimenze, Čechova kohomologie.