Previous |  Up |  Next

Article

Full entry | Fulltext not available (moving wall 12 months)      Feedback
Summary:
V tomto článku se zaměříme na texty Josefa Františka Smetany týkající se astronomie. Čtenářům mimo jiné nabídneme podrobnější pohled na vývoj poznávání meteorů, bolidů, meteoritů, meteorických rojů a komet, tj. problematiky, která se relativně nedávno přesunula z meteorologie do astronomie. Ukážeme, jak byla ve třicátých až padesátých letech 19. století pojata ve Smetanových učebnicích a článcích.
References:
[1] Adam, R., Janáčková, J., Martínek, F., Pokorná, M., Saicová Římalová, L., Wimmer, S.: Božena Němcová. Korespondence III, 1857–1858. Lidové noviny, Praha, 2006.
[2] Bečvář, J., Bečvářová, M.: Plzeňští premonstráti a jejich role v rozvoji přírodních věd v první polovině 19. století. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 66 (2021), 173–192.
[3] Bečvář, J., Bečvářová, M.: 200 let české učebnice geometrie Josefa Vojtěcha Sedláčka. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 66 (2021), 238–265.
[4] Bečvář, J., Bečvářová, M.: Josef František Smetana, fyzik, astronom, historik, básník. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 67 (2022), 78–115.
[5] Bečvář, J., Bečvářová, M.: Prokop Minicati a jeho záhadný rukopis. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 68 (2023), 46–62.
[6] Bílý, F.: Korrespondence a zápisky Františka Ladislava Čelakovského, 3. díl. Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1912.
[7] Bohatý, M.: Stonařovský déšť meteoritů–eukritů 22. května 1808. (Příspěvek k dějinám meteoritiky.). Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 16 (2008), 72–92.
[8] Fendrych, M.: Nejstarší české učebnice přírodovědy (do polovice 19. století). Přírodní vědy ve škole. Časopis pro teorii a praxi přírodovědného vyučování 9 (1859), 696–706.
[9] Archiv města Plzně: Fond Josef František Smetana.
[10] Guth, V.: O velkém meteoru z 23. XI. roku 1936. (Předběžná zpráva.). Říše hvězd 18 (1937), č. 1, 6–11.
[11] Hoskin, M.: Karolína Herschelová, žena, která objevila kometu. Academia, Praha, 2006.
[12] Ježek, J.: Zásluhy duchovenstva o řeč a literaturu českou. (Od r. 1780–1880.). Tiskem a nákladem Cyrillo-Methodějské kněhtiskárny, Praha, 1880.
[13] Kotoučková, H.: Předchůdci metody nejmenších čtverců. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 64 (2019), 55–63.
[14] Kratochvíl, P.: Električnost Josefa Františka Smetany. In: Morávková, N., Řeháček, K., Jíra, J. (eds.): Josef František Smetana a jeho doba, Nakladatelství viaCentrum, Praha, 2019, 162–172.
[15] Malý, J.: Přehled nowých knih českých. Časopis Českého museum 11 (1837), 486–494.
[16] Nový, L.: Dějiny exaktních věd v českých zemích. ČSAV, Praha, 1961.
[17] Pešta, F.: Meteority na Táborsku. Závodní klub ROH v Sezimově Ústí, Sezimovo Ústí, 1980.
[18] Plavec, M.: Meteorické roje. Nakladatelství ČSAV, Praha, 1956.
[19] Plavec, M.: Komety a meteory. Orbis, Praha, 1957.
[20] Pokorný, M.: Fysika. Osvěta 4 (1879), 78–80.
[21] Pokorný, M.: Hvězdářství. Osvěta 5 (1880), 352–355.
[22] Pokorný, M.: Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii. Jednota českých mathematiků, Praha, 1882.
[23] Schiebl, J.: Plzeňský předchůdce p. Broučkův. Nové plzeňské noviny 3 (1891), č. 102 z 23. 12., 1–2.
[24] Schiebl, J.: Ze staré i nové Plzně. Směs drobnějších obrázků, vážných i humoristických z minulosti města Plzně, 1. díl, 2. díl, 3. díl. Plzeňský obzor, Plzeň, 1908, 1909, 1910.
[25] Schiebl, J.: Plzeň v pověsti, legendě, tradici a škádlivce, díl 1. Nákladem vlastivědného knihkupectví nakladatelství Marie Lábkové, Plzeň, 1933.
[26] Státní okresní archiv Cheb: Složka Smetana Josef František (1801–1861). Inv. č. 1296, karton č. 286, Fond Premonstráti Teplá, Státní okresní archiv Cheb.
[27] Smetana, J. F.: O powětrnosti roku 1834. Krok. Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu českoslowanského 3 (1836), 181–207.
[28] Smetana, J. F.: Základowé hwězdoslowj, čili astronomie. Tisk a papjr od Reinera a Šmida, w Plzni, 1837.
[29] Smetana, J. F.: Sjlozpyt čili fysika. Nowočeská biblioteka, wydáwaná nákladem Českého museum, čjslo II. W kommissj u Kronbergra i Řiwnáče, w Praze, 1842.
[30] Smetana, J. F.: Z Plzně. Swětlo zodiakálnj z gara 1843. Kwěty. Národnj zábawnjk pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany 10 (1843), č. 25 z 29. 3., 99–100, č. 26 z 1. 4., s. 104.
[31] Smetana, J. F.: Povětroně ohnivé. (Z fysiky Josefa Smetany.) [Bludičky. Koule ohnivé. Hvězdy padající. Kameny povětrné. Původ kulí ohnivých.]. Posel z Budče. Časopis pro učitele, vychovatele a vůbec přátele mládeže 2 (1849), č. 7 z 15. 2., 103–106, č. 8 z 22. 2., 117–118.
[32] Smetana, J. F.: Počátkové silozpytu čili fysiky pro nižší gymnasia a reálky. Nákladem kněhkupectví J. G. Calve, v Praze, 1852.
[33] Smetana, J. F.: Z čeho jsou komety? Odpověď na poznámku v 3. svazku loňské Živy, str. 193. Živa 7 (1859), svazek 3, 192–193. Odpověď na poznámku v 3. svazku loňské Živy, str. 193. Živa 8 (1860), svazek 1, 63–64.
[34] Studnička, F. J.: O rozvoji naší literatury fysikální za posledních padesáte let. Časopis pěst. math. fys. 5 (1876), 241–251. Přetištěno in Časopis Musea království Českého 50 (1876), 35–46.
[35] Suchá, M.: Satirik Josef František Smetana. (Několik poznámek k básnickému dílu.). In: Bělohlávek, M. (ed.): Minulostí západočeského kraje, svazek 6. Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1968, 112–118.
[36] Škorpilová, M.: Tři století jednoho rodu. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 65 (2020), 234–252.
[37] Tomjček, J. S.: Základowé hwězdoslowj čili Astronomie od Františka Smetany... Česká wčela 6 (1839), č. 15 z 19. 2., 59–60.
[38] Tuček, K.: Meteority a jejich výskyty v Československu. Cesta k vědění, svazek 28, Academia, Praha, 1981.
[39] Vykruta, J.: Josef František Smetana a jeho literární činnost přírodovědecká. Úryvky ze studie určené pro publikaci děl Smetanových. In: Kalendář Spolku na podporu chudé české mládeže v Plzni 1904–1905. Spolek na ochranu chudé české mládeže, Plzeň, 1905, 81–94.
Partner of
EuDML logo