| Summary:
|
Ledové měsíce obřích planet (tj. Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu) jsou tělesa s vysokým obsahem ledu a s rozměry od stovek až po tisíce kilometrů. Mohou být v současnosti neaktivní se starým, prachem a impaktovými krátery pokrytým povrchem, nebo velmi činné s mladým povrchem pokrytým tektonickými útvary a zlomy, s aktivním kryovulkanismem a gejzíry. V některých měsících jsou detekovány i podpovrchové oceány a stojí tak v centru intenzivního astrobiologického výzkumu. V tomto článku se zaměříme na studium měsíců a jejich nitra geofyzikálními metodami. Nastíníme otázky, na které se při jejich studiu snažíme odpovědět. Popíšeme data, pomocí nichž ledové měsíce zkoumáme. Představíme některé geofyzikální metody průzkumu ledových měsíců, zejména metody numerického modelování používané k interpretaci pozorovaných dat. Na závěr se zaměříme na dva ledové měsíce Saturnu stojící na opačných stranách – na aktivní Enceladus a nečinný Iapetus. () |
